Můj soukromý labyrint
Mgr. Renata Ježková (1975)
Psychosomatika
Psychosomatikou a holistickým přístupem ke zdraví se zabývám už více než 20 let. Napřed ze zájmu, pak z nutnosti a nakonec se mi toto celoživotní poslání stalo i zaměstnáním.
Domácí vzdělávání
Ač vystudovaný pedagog, své dvě děti jsem nikdy nesvěřila veřejnému vzdělávacímu systému. Učíme se doma a co možná nejvíc sebeřízeně. V oblasti domácího a alternativního vzdělávání se aktivně pohybuji už 15 let.
Marketing
Marketing má s psychologií společného víc, než bychom chtěli. Pracovala jsem přes 5 let jako obsahový stratég, content manager a školitel psychologie prodeje a obsahového marketingu.
Cesta ke svobodnému vzdělávání
K psychosomatice mě před mnoha lety přivedla jedna konkrétní věta C.G.Junga. Svůj rozbor případu muže s nutkavou neurózou končí Jung větou: “Je to samozřejmě velmi nevědecké hledisko, ale jsem přesvědčen, že si svou neurózu zaslouží a bude ji mít až do posledního dne svého života, když se bude chovat jako prase.” (Analytická psychologie – Její teorie a praxe, vydala Academia v roce 1993, str.139).Taková diagnóza mě jednak pobavila, ale hlavně mi otevřela nový pohled na léčbu nejen duševních problémů.
Ukázala mi, že nestačí pouze problému porozumět a najít léčebné prostředky. Je potřeba, aby bylo v rovnováze daleko víc faktorů. Hledání této rovnováhy se pak v podstatě stalo středobodem mého osobního i pracovního života.
S nálepkou “přecitlivělá” jsem se dlouho potulovala svým osobním labyrintem, ale ven mě to nijak zvlášť netáhlo. Studovala jsem právě filosofii a antropologii a tam je bloumání po labyrintu docela přínosné. Nakonec jsem podlehla naléhání rodičů, abych dělala i něco “užitečného” a přidala k tomu ještě pedagogickou fakultu. Jako mě studium filosofie přivedlo k celoživotnímu bádání o duši, tak mě studium na peďáku přimělo zamyslet se nad tím, jak vzděláváme děti a nastartovalo moji cestu k domácímu a svobodnému vzdělávání.
Ale postupně se se svými nároky stále hlasitěji hlásilo tělo a já byla občas dost nevybíravě donucena vracet se k hledání rovnováhy vně i uvnitř.
Psychosomatika
Sama sobě pokusným králíkem
Dokud jsem neměla děti, řešila jsem zdravotní problémy klasickou cestou. Ale nebyla jsem zrovna ukázkový pacient. Živě si pamatuju, jak jsem se po jedné diagnóze (porucha imunity a prognóza, že se budou problémy při zátěži vracet) rozhodla, že to teda ani náhodou a prostě se nic nevrátí a basta. Nevrátilo.
Zato jsem dlouhé roky bojovala s čím dál horšími migrénami, které odolávaly jakékoliv konvenční léčbě. Odolaly i homeopatické léčbě, fyzioterapii a všemu ostatnímu. Ve chvíli, když jsem se při záchvatech už nedokázala postarat ani o děti a cítila, že se nezvednu, i kdyby hořelo, jsem postupně začala daleko hlouběji studovat alternativní léčebné přístupy.
Přestože se v některých dílčích věcech tyto systémy rozcházejí, tak základ mají společný – a tím je ono hledání a znovunastolení rovnováhy. Mezi tělem a duší, aktivitou a odpočinkem, prací a rodinou, mezi mnou a světem… Postupně se všechny tyhle poznatky propojovaly s tím, co jsem dlouhodobě studovala v psychologii a filosofii. S každým dalším krokem se mi otevíraly další obzory, které jsem neúnavně zkoumala. Byla jsem sama sobě pokusným králíkem a vyzkoušené postupy dále testovala na okolí.
Ve chvíli, kdy se u nás začalo rozšiřovat povědomí o psychosomatice, mi došlo, že konečně existuje aspoň nějaké označení pro to, co dělám.
Současná praxe
V současné době ve své praxi propojuji péči o duši s péčí o tělo a pomáhám klientům nalézt jejich ztracenou rovnováhu.
Mám dva syny, kteří od začátku absolvovali základní školu v režimu domácího vzdělávání. Starší je dnes na gymnáziu a mladší je v posledním ročníku ZŠ. Učili se co nejvíc sebeřízeně (v rámci toho, co systém dovolí). Proto se také z velké části věnuji rodinám, které o domácím vzdělávání uvažují, řeší věci s ním spojené nebo potřebují podporu při řešení školních problémů. Dlouhodobě spolupracuji i s Asociací pro domácí vzdělávání, sítí škol Erazim a dalšími iniciativami.